BÁSNĚ PRO ZASMÁNÍ
Lockdown
To je letos zase zima,
Blatný na nás prstem kývá,
zakryju si ouška,
kurva, ještě rouška..
Z okresu už nesmíš ven,
zdá se mi snad špatnej sen?
Prej je lepší doma být,
to je letos velkej hit,
hodně lidí vystrašit
a cítit se jako shit,
to prý na vir zabírá,
říká celá rodina,
televizi slepě věří,
kdopak tu čas zase měří,
však pomohlo by nejspíše,
zavřít rovnou Babiše!
Závist
O životě hovno vím,
všechno všem jen závidím,
čůrák mi moc nevyrost,
na všechny mám hroznou zlost,
oběd hnusnej jako vždycky,
že já neměl radši řízky,
připálenej bramborák,
čí pak je ten bavorák?
Genderově vyvážená báseň
Rychlost byla jeho osud,
kdyby nezemřela, žila by dosud.
Ayrton Senna,
vyjímečná žena!
Myslivcova noční můra
Na posedu sedím takhle z večera,
nabíjím si flintu, prostě nádhera,
najednou tam stádo laní,
tak že vypálím hned z hlavní,
však přepadlo mě náhle sraní,
sakra práce tohle raní!
Že já jed ten zkejslej guláš,
spěchám domů, tohle nedáš,
běžím rychlejc než ty laně,
zahazuju všechny zbraně,
hajzl je tak blízko,
kalhoty jsou nízko...
Nestih sem to zatraceně,
laně zatím smějou se mě,
tak mě místo masa žraní,
čeká jenom spodek praní...
Lesní pich
Letos zima udeřila, tvář mi mrazem siná,
ve dřevníku málo dřeva, oheň vyhasíná,
obtočen jsem kolem kamen,
mocným hlasem vzývám plamen,
tenkou deku kolem ramen,
prosím boha, říkám amen,
cítím marnost svého bytí,
proč jsem skončil to svý pití,
není na zbyt, v les se vydám,
pilku v ruce a pich chystám.
Hlavně pozor na hajnýho,
mívá občas nakoupíno,
a nemá mě rád,
les je jeho hrad!
Tak se šinu tiše lesem,
smrk je měkkej, dub si vezmem,
pilka zpívá píseň svou,
zní to zmrzlou krajinou,
špalek k špalku pak se skládá,
musím máknout už se smráká,
když tu náhle v klokočí,
zahýbe se obočí!
Hajnej, syčák zas mě vyhmát,
pouští psa a chce mě vyhnat,
na nic dál už nečekám,
rychle z lesa utíkám,
avšak ouha, nemám pilku,
hajnej má teď dobrou chvilku,
já zas mrznu u kamen,
hajnej pilkou obdařen...
Ztracen mezi regály
Vyrazil jsem koupit mlíko, sýry, chleba,
však obchod celej předělali, běda mě ó běda,
byl jsem ovšem vybaven pro případy nouze,
sebou plánek jsem si vzal, rozhlédl se dlouze,
teď si hochu pamatuj kudy vede cesta,
nebo budeš ztracenej nežli najdeš pesta.
Vychytralý úsměv na tváři mi hrál,
pevně v ruce sevřený plánek jsem si hřál,
však záměr dostal trhlinu hnedka u pečiva,
tlačenice vozíků, strhla se tam mela,
tak jsem chleba oželel a spěchal radši dál,
marně hledám plánek, kampak jsem ho dal?
A zatím co mě panika u těstovin stihla,
plánek můj si u rohlíků bere čísi děda...
O hodinu později volám policii,
hlásím že jsem ztracen kdesi v drogérii,
než mě chlapci najdou nějakej čas trvá,
večer už je tady, krám se uzavírá..
Bez nákupu stojím venku, byl to jenom sen?,
objímám se s policajty, byl jsem zachráněn!